Vitamín A

Je

Existuje jako vitamín A1 (retinol) a vitamín A2 (3-dihydroretinol).

Vlastnosti

Má vynikající účinek na zrak, protože je nezbytný pro správnou tvorbu zrakového pigmentu (beta karoten a lykopen jsou červené a oranžové barviva), který zaručuje dobré vidění i za šera a dobré vidění barev.

Jestliže je ho v těle nedostatek, může způsobovat šeroslepost nebo barvoslepost.

Při velké avitaminóze (zejména u dětí) může dojít až k úplné ztrátě zraku, k chorobám oční rohovky. Také působí vysychavost kůže. Je nezbytný pro správný růst dětí.

Beta-karoten je provitamín, ze kterého si náš organismus může sám vytvořit vitamín A. Pokud se beta-karoten dostane do našeho těla (zvláště prostřednictvím ovoce a zeleniny), tak se tělo samo rozhodne, zda z něj vytvoří vitamín podle toho, jaký je zrovna stav vitamínu A v našem organismu. Jestliže je ho dostatek, tělo ho nevyrábí. Beta karotenem se nelze, na rozdíl od hotového vitamínu A, předávkovat, neničí se vařením a kromě toho působí velmi antioxidačně proti volným radikálům a ochraňuje pokožku před negativními účinky slunečního záření.

Vitamín A působí preventivně před vznikem rakoviny, Basedovy nemoci, podporuje léčbu při rozedmě plic, různých dýchacích a kožních potížích (stařecké skvrny, akné, vyrážky), působí proti unaveným očím, má vliv na správnou funkci zvláště pohlavních sliznic, ale také působí na zažívací a močový trakt, ovlivňuje tvorbu spermií, vajíček a správný vývoj plodu (avšak užívání tohoto vitamínu v těhotenství by se mělo konzultovat s lékařem).

Při zevní aplikaci působí příznivě na akné, vrásky, vředy, udržuje zdravou pleť, zuby a vlasy.

Spolu s vitamínem E působí jako prevence vzniku rakoviny plic.

Vitamín A patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích, vstřebává se přes trávicí trubici a jeho největší zásoba se ukládá v játrech.

Jeho denní potřebná dávka je okolo 0,8 mg.

V potravinách

Nejvíce vitamínu A je obsaženo v produktech živočišného původu (v rybím tuku, některých tučnějších mořských rybách jako losos, treska, sleď) a v játrech. Také v zelenině (mrkvi, zelených a žlutých listech, ve špenátu, melounu, zelí, brokolici, kukuřici), v másle, vaječném žloutku, v mléce a v ovoci (třešních, meruňkách atd.).

Jeho typické zabarvení do červena či oranžova si lze všimnout zvláště u ovoce a zeleniny, která se tak zabarvuje, pokud v ní je;  karotka, papája, mango, nektarinky, broskve apod.