Dialog na téma nesmrtelnosti brouka

11.06.2015 01:07

Dostávám otázky (v rámci astrologie a podobně):

Otázka: Jak je to možné, že on to nechápe?

Odpověď: A co Vy? Vy chápete jeho? Vám vadí to, co on neumí pochopit tak buďte jiná a udělejte sama, to co čekáte od něj, protože on si může klást tutéž otázku. Jediná odpověď je, že je to tak.

Otázka: Přece já se snažím!

Odpověď: Snažíte se co?

Otázka: Aby byl jiný, aby mně pochopil.

Odpověď: Vy očekáváte naplnění svých představ v něm. Vnějšek se vám zalíbil a k němu jste naplnila obsah vším, co je vám příjemné. Po čase jste zjistila, že uvnitř přitažlivého partnera je něco jiné, než jste chtěla? On za to může? Poznávejte jeho vnitřní skutečnou bytost a dopředu nepředjímejte, že někdo jiný uskuteční Vaše chtění a sny, ani On je nenaplní. Dívejte se, co skutečně nabízí, co má v sobě, co umí a může. Pokud se vám jeho nabídka nelíbí, není to on, kdo vás zklamal. On je jen jakýsi, tedy jiný než chcete.

Otázka: To já, ale nesnesu, aby se mnou tak jednal!

Odpověď: Ve vaši větě je otázka i odpověď. Vy jste ten, kdo nesnese něco, vy tedy se sebou potřebujete něco dělat. On není na světě proto, aby vás potěšil a plnil vaše sny, on je zde kvůli sobě, kvůli jiným a pokud se vám hodí, pak i kvůli vám. Jedná tak, jak umí a jak je mu přirozené. To co pro vás je mdlé, jinému se jeví bouřlivé. Jde o to, jak široce Vy dokážete vidět svět a jeho pestrosti. Jak vstřícná a otevřená jste k různým rozmanitým životním formám, charakterům, vztahům a jak v nich dokážete najít zalíbení.

Otázka: Já se o něho starám a on se dívá pořád na sport!

Odpověď: Je to lepší, než chodit za ženskými, nebo horší než dělat to, co chcete. Proč se na to nezkusit podívat jinak. Vždyť je se mnou doma, tu práci, kterou dělám, budu dělat i když odejde a budu sama!
Na druhou stranu, pokud nedokážete vidět svět z jeho pohledu, nemůžete se dohovořit a zvyknout si, zbývá nechat druhého žít po svém a přátelsky se rozloučit, nechat ho jít. Jinde čeká ten váš. Mimoto by to znamenalo i porušování zdraví, které vždy začíná v psychice, vašeho zdraví. Nejde o to, že vám ho ničí on, ne - vaše psycha je nastavena tak, že jisté vztahy nepřijme a vědomě nedokáže zatím zpracovat a vidět v jasnějším světle. A tak na tom pomalu pracujte. Všichni na tom pracujeme.

Otázka: Jaký on je primitiv, nic nedělá…?

Odpověď: Takový byl, už když mezi vámi přeskočila jiskra, ale tehdy jste měla růžové brýle a nevědomky neviděla skutečnost. Nebo nechtěla vidět. Nyní máte brýle sundané a jeli láska pryč, „chyby“ se jeví výrazněji. Nyní jako v zrcadle vidíte sebe (v něm); co nesnášíte, poznáváte přes něho vše, co vás rozčiluje a jestli si myslíte, že něco vně mimo vás to změní, to vaše vnímání, vaše postoje k životu, pletete se a klamete sebe. Napovrch vystupuji části vaši bytosti, přicházejí do vašeho vědomí, poznáváte je a nelíbí se vám, neslučujete se s tím. Nikdy jste tyto své vlastnosti neměla ráda, a proto dosud byly pohřbeny a zapomenuty hluboko v podvědomí. Nyní je čas se vyrovnat se sebou. Uvidět sebe i tak, jak se neznáte, přijmout to, odpustit si své chyby a nedokonalosti a proměnit to v energii, která pomáhá. Určitě není namístě stát se tou, která se lituje nebo se projevuje emocemi a afekty.
Dlouze pěstovaný obraz a iluze o sobě se také dlouze a bolestně odbourávají. Je to rozvoj člověka k celistvější a chápavější bytosti uvnitř sebe a potom vně. Pokud nejsou vnitřní traumata zpracována, deprese nepominou. Je to léčebný proces ozvěn utlačované duše. Brání se a hlásí a chce být brána vědomě, v ní je mír, klid a síla. Každý má svou duši (nitro). Každému z nás to duše nabízí a to stojí za krize rozvoje a růstu. Pak se nám podaří dříve či později vrátit k sobě samé, ke své přirozenosti.
Pak nás bouře světa a konfliktů nebolí, jsme s láskou obrácení k bytostem. Jsme v každé situaci schopni pomáhat, nezlobit se a nalézat klid ve svém centru, v sobě ve svém Já, ať se kolem děje cokoli. Čím více se budeme vyhýbat problémům, konfrontacím a požadovat od ostatních aby okolo nás chodili po špičkách, tím později dospějeme a tím déle si prodlužujeme agonii utrpení. Vstřícnost, lásku, přívětivost, vlídnost se učíme rozdávat plnými náručemi. Je to snadné, jakmile se poznáme a najdeme ony dary v sobě.

Každý máme skořápku - někdy tvrdou jako pecky či ořechy..